Zázrak láskyplného doteku


Napsáno při příležitosti křestu knihy Alenky Vorlíčkové „Kouzelná zahrada“
Již početí je ve většině případů spojeno s láskyplnými doteky rodičů. Vývoj miminka v bříšku maminky je doprovázen jemným houpavým hlazením plodové vody, sotva znatelnými doteky chloupků pokrývajícími celé jeho tělíčko, doteky vlastními i doteky pupeční šňůrou a doteky děložní stěny, které jsou s blížícím se porodem stále silnější. Až přijde ten správný okamžik, dítě dá signál a za vydatné pomoci děložních stahů vpluje z bezpečí dělohy do bezpečné náruče maminky, rodičů. Tak nějak to příroda zamýšlí.

Člověk byl obdařen rozumem. Občas to vypadá, že nám činí velké obtíže používat ho v souladu s rovnováhou přírody. Stále častěji se stává, že cesta od rozhodnutí mít dítě k jeho porodu a jeho soužití s okolním světem je poznamenána obrovskou dávkou nejistoty rodičů. Jakým způsobem mají využívat tento rozum a co nechat na intuici, na přírodě? Rozjíždí se kolotoč strachů, obav, výčitek, nedůvěry až beznaděje. Bojíme se, abychom počali. Bojíme se, abychom nepotratili. Bojíme se, aby se dítě vyvíjelo správně. Bojíme se, aby se dítě narodilo zdravé. Když se dítě narodí, bojíme se, abychom mu dali to správné, co potřebuje pro růst ve šťastného člověka. Pokud se dítě narodí dříve než je obvyklé nebo je jeho narození doprovázeno komplikacemi, roztáčí se většinou kolotoč mnohem intenzivnějších negativních emocí. Rodiče čeká období nejistoty, které může trvat několik měsíců i let, období nejistoty, zda bude jejich dítě žít, zda bude zdravé. Když se konečně mohou stát takovými rodiči, jak si to představovali, když si konečně přivezou své miminko domů, do připraveného koutečku bezpečí, bývají rodiče často tak unaveni a vyčerpáni, že neví, zda mají při péči o miminko poslechnout intuici nebo podlehnout rozumu, které jsou občas v rozporu.

Jednou z cest, jak se naučit používat rozum i intuici v souladu s rovnováhou přírody je cesta láskyplného doteku. Cesta, kterou můžeme začít už když je miminko v bříšku. Cesta, kdy si v myšlenkách představujeme, jak své miminko objímáme, hladíme, líbáme. Tento způsob je prospěšný i v situaci, kdy musí být miminko odděleno od maminky kvůli jeho zdravotnímu stavu. Rodiče jsou pro něj stále těmi nejdůležitějšími. Vazba mezi maminkou a dítětem je jedna z nejsilnějších. Rodiče mohou dětátku i sobě velmi pomoci, pokud své miminko obdarovávají láskyplnými doteky v myšlenkách, pokud mu posílají láskyplnou energii. Kdykoliv budou mít rodiče sílu je velmi prospěšné, pokud se naladí na své miminko, vnímají všemi svými smysly jeho životní energii a uhlazují ji, vyrovnávají ji. Jakmile se k sobě mohou konečně tulit bez omezování, je blahodárné toho využívat co nejvíce. Snažit se vynahradit si tu dlouhou dobu odloučení.

Při této láskyplné masáži je důležité připravit si příjemné místečko. Můžeme použít rostlinný olej i v kombinaci s éterickými esencemi, které jsou nám i miminku příjemné. Přitiskneme si miminko k sobě, všemi smysly nasajeme do sebe jeho životní energii a naladíme se na ni. Děťátko položíme před sebe, ruce necháme klouzat po jeho tělíčku a všemi smysly stále vnímáme a uhlazujeme jeho životní energii, balíme ho do vajíčka lásky, něhy a bezpečí. Podobně jako milenci při aktu lásky se poddáváme vzájemnému působení.

Taková masáž nám může přinést hodně. Upevní se vazba mezi námi a miminkem. Budeme mnohem více věřit vlastní intuici, která nám pomůže uspokojovat co nejlépe potřeby děťátka. Zvětší se vzájemná důvěra i důvěra ve vlastní schopnosti a díky tomu se sníží úzkostlivost, která bývá v případě těžkých životních startů zvýšená po dlouhou dobu. Zlepší se spánkový rytmus, dítě se stane odolnější.

Polibek, pohlazeni, pomazleni, pochvala, povzbuzení jsou ty nejúčinnější nástroje, které člověk dostal k plnění rodičovství.


Reference:
J. Hašplová: Masáže dětí a kojenců (www.vedomerodicovstvi.cz)
E. Kopasová: Motýlí masáže (Kniha „Narodilo se předčasně“)
J. Duffack: Člověk za hranicemi svých sil
Vl. Ando: Klasická čínská medicína
Y. Lucká, L. Kobrle: Seminář Preprenatál (www.pbsp.cz)



Ivana Antalová
koordinátorka projektu BabyKlokánci

maminka tří dětí

(41.tt, 41.tt, 24.tt)
únor 2010

0 komentářů:

Okomentovat